Reakce na článek MUDr. Josefa Vacha, CSc., uveřejněný v LKS 3/2002

doc. MUDr. Milan Kotráň, CSc.
předseda protetické sekce Slovenské stomatologické společnosti

1. K terminologii
Souhlasím s vyjádřením MUDr. Josefa Vacka, CSc., ale jde o termín autorizovaný vynálezcem systému z Maďarska – „glass abutment“ – a my nemáme právo h měnit. Korunková část skleněného pilíře (dále SP) je permanentně spojená s korunkou fixního můstku, čímž pilíř přeneseně připomíná, mukózní část však leží na sliznici mírně – v rámci možností rezilience sliznice – do ní vtlačená, a proto skleněný pilíř nemůže být považován za pilíř v klasickém slova smyslu. Jde však pouze o terminologický problém, který v konečném důsledku není podstatný.

2. K hygieně „sedlového mezičlenu“
Mírným zanořením SP a pravděpodobně i vysokou inertností a biokompatibilitou bor-silikátového skla dochází v místě kontaktu k „podtlaku“ a mírně „masážnímu efektu“ na sliznici, což brání potravě dostávat se do oblasti pod SP. To je přibližné vysvětlení autorů, které my můžeme potvrdit několika případy, kde se fixní můstek s SP uvolnil, nebo byl z jiných příčin měněn – zatímco klasické kontaktní mezičleny byly kontaminovány zubním plakem, respektive kamenem, plocha skleněného pilíře byla intaktní.

3. Dlouholetá praxe v Maďarsku i naše 4-letá praxe nepotvrzují předpoklad přetížení alveolární kosti
Je-li náhrada s SP správně indikována (v duchu principů dlahování) a zhotovena z kvalitních kovových slitin (nejčastěji jde o metalokeramiku), náhradu můžeme chápat doslova jako dento-mukózní, kde ve smyslu anglosaské terminologie převažuje výrazně dentální přenos žvýkacích sil (opakem je náhrada muko-dentální). Autor posudku nehovoří o tom, že ve světě se neřídí přísnou Wild-Voldřichovou školou, která umožňuje indikovat pouze meziálně umístěné volné mezičleny, ale běžně se používají i „distal cantilever bridges“ což je možné najít ve všech učebnicích fixní protetiky. Skleněný pilíř „distal cantilever bridge“ pouze vylepšuje svým tvarem, kvalitou kontaktu (bor-silikátové sklo), ale také difúznějším rozkladem žvýkacích sil na kostní podklad v oblasti posledního, nejdistálnějšího pilíře a za ním. Toto tvrzení je dokládáno i testy zátěže kostního podkladu (static analysis with Transient Method). Není proto pravdou, že anatomické struktury ležící pod SP budou podléhat patologickým změnám. Výhodou tohoto systému je možnost – v případě nějakých zánětlivých nebo resorptivních změn – skleněný pilíř eliminovat za posledním – distálním – pilířovým zubem, čímž se pacient dostává do původní situace s možností zhotovení částečné snímatelné náhrady se smíšeným přenosem žvýkacích sil, případně i s možností zhotovení fixního můstku typu implantát – implantát. Nesouhlasím ani s tvrzením, že plocha kostního implantátu je mnohem větší než kontaktní plocha SP. Vůbec nesouhlasím s tím, že MUDr. J. Vacek, CSc., dal do jedné roviny přirozený zub (pilíř) a intraoseální implantát, který je sám o sobě dost nefyziologický, téměř úplně rigidní a po několika letech zátěže udělá mnohem více destruktivních irreverzibilních změn na kostním podkladu než náhrady sedlové. Světové autority v oblasti implantologie přiznávají, že po pěti letech je úspěšnost implantátů 80% (např. Dietrich, Adell, v ČR Šimůnek). Jinak řečeno, každý pátý pacient má velké problémy – a přesto se implantologie rozvíjí a dnes ji nikdo nezpochybňuje.

4. Závěr
Pacienti s fixními můstky ukončenými SP ZX-27 nemají problémy s hygienou, protože při správném zhotovení náhrady se potrava pod pilíř nedostává. Dokazuje to mnoho spokojených pacientů po mnohaletém používání fixních náhrad s SP a naše kontrola.

Dlouholetá praxe stejně jako zátěžové testy autorů systému dokazují, že při správné indikaci SP nedochází k vážným zánětlivým ani resorptivním změnám alveolárního podkladu. Náhrada naopak svoji mukózní složkou, která není tak významná jako dentální, napomáhá odlehčit zátěž nejdistálnějšího pilíře a difúzněji rozložit žvýkací tlak na kostní podklad.

V porovnání systému SP ZX-27 s intraoseálními implantáty je třeba přiznat, že také implantáty mají daleko od fyziologického způsobu přenosu žvýkacích sil a mohou způsobit vážné ireverzibilní kostní změny. Samozřejmě je třeba i podtrhnout, že systém skleněných pilířů ZX-27 zdaleka nepokrývá indikační šířku implantátů.

Ačkoli si velmi vážím odborné erudice MUDr. J. Vacka, CSc, pro objektivní posouzení systému skleněných pilířů jsou možné pouze dvě cesty – buď zhotovit několik desítek těchto prací a potom je na základě vlastní zkušenosti analyzovat, a nebo požádat o kontrolu pacientů ze souboru jiných lékařů, a tak zhodnotit pozitiva i případná rizika.


Zavřít