Připravili jsme pro Vás seriál rozhovorů s naším kolegou Danielem Linnertem, kterého můžete znát z naší divize, která se věnuje cestování. Ať už jste fanoušci cestování a nebo raději trávíte volné chvíle jinak, zveme Vás, abyste se s námi v tuto chvíli vypravili za hranice všedních dní a nasáli atmosféru exotické destinace, ostrova v Indickém oceánu nedaleko obratníku Raka - malebného Mauricia.
Ahoj Dane, pojďme si povídat o cestování. Kam se teď v nejbližší době chystáš?
Za měsíc mě čeká lyžovačka s rodinou v Rakousku, jedeme tam na jarní prázdniny. Už se moc těšíme za sněhem, když se u nás na Kroměřížsku zatím tuto zimu žádná velká nadílka nekoná.
Perfektní, krásně si to s dětmi užijte! A jakou cestu podnikneš jako další?
V polovině května odlétám se skupinou zubařů na Mauricius.
Tam jsi už byl, nebo se pletu?
Ano, máš pravdu, na Mauriciu jsem byl přesně před 10 lety. I letos je to spíš pobytový zájezd, takže nás čeká pohodička - lenošení na pláži, do syta si užijeme all-inclusive pobyt v perfektním 5* hotelu. Ale když už poletíme takový kus světa, vydáme se i na pár výletů, ať nasajeme tu správnou atmosféru a nakoupíme místní kvalitní rum, (smích) myslím, že i na to se účastníci těší.
Jak bys Mauricius popsal? Jak na tebe tehdy zapůsobil?
Moc se mi tam líbilo, i proto se tam teď znovu rád vrátím. Samozřejmě Wikipedia nám ochotně vydá informace o počtu obyvatel, rozloze atd. Ale kdybych měl třemi slovy charakterizovat tento ostrov v Indickém oceánu byla by to asi políčka s cukrovou třtinou, zelené hory a to je dokresleno bílým pískem, blankytným mořem a azurovým nebem s několika obláčky pro lepší plasticitu. Někdy to člověku připadá až kýčovité (smích).
Jaké je vlastně na Mauriciu na jaře počasí?
Podnebí je tam velmi příznivé, my jsme tam byli na začátku dubna. Bylo sice teplo, ale ne zase až natolik, abyste museli být neustále ve stínu nebo v klimatizaci. To určitě ne! Ideální počasí na lenošení, ale i na poznávání, které není tak únavné, jako v obrovských vedrech.
Říkal jsi, že jste tehdy vyráželi na nějaké výlety, kam to bylo?
Místní průvodce, který nás na výletech doprovázel nás vzal na několik pěkných míst. Co mi tak utkvělo v paměti byla například vyhlídka od kráteru spící sopky Trou aux Cerfs. Kráter je hluboký asi 100 metrů a po obvodu měří asi kilometr. Z kopce je krásný výhled na okolní osmistovkové hory a města v údolí na úpatí kopce. Nachází se tam také druhé největší město ostrova Curepipe. S jeho názvem se pojí taková zajímavost, spíš kuriozita. Prý své jméno získalo v době epidemie malárie v roce 1867, kdy lidé prchající z nízko položeného Port Luis do zdravějšího horského prostředí kouřili své dýmky (pipe), aby je „vyléčili“ (cure) od parazitů způsobujících malárii. Ale jestli je to pravda dnes již nikdo neví.
Mile mě překvapilo také Svaté jezero Grand Bassin, které je důležitým hinduistickým posvátným místem. Návštěvníky nejdříve uvítá široký chodník v délce snad kilometru nebo i více a v dálce stojící socha boha Šivy. Možná se ptáš, proč má Grand Bassin takový význam. Pojí se k tomu legenda, která sahá až do doby před osídlením ostrova. Jezero prý bylo vytvořeno z několika kapek řeky Gangy. Sám Šiva předpověděl, že se jezero stane slavným poutním místem, kam každým rokem přichází při oslavách Mahá Šivarátrí půl milionu ostrovních hinduistů uctít Šivu.
Co dalšího ještě stojí za to na ostrově vidět a navštívit?
Mauricius má také jeden národní park, který tvoří rozlehlé a husté lesy. Parkem se dá projet autem a udělat zastávky na vyhlídkách. Nejlepší je ale se do něj vydat pešky a vyzkoušet některou z turistických tras. My jsme se tehdy zastavili na jedné z vyhlídek, odkud se otevírá krásný pohled na západní pobřeží s městem Tamarin v pozadí a vodopády Riviere Noire na straně druhé.
Samozřejmě jsme nemohli vynechat Chamarel s vodopádem a Sedmibarevnou zemi. Místo patří mezi nejznámější atrakce Mauricia. My jsme si je užili až k večeru, kdy se slunce už blížilo k obzoru, tak vše bylo krásně a ve správném směru nasvícené. Vodopád padá z výšky asi 100 metrů a doporučuji vyjít si na výše položenou vyhlídku než se spokojit s tou u parkoviště. No a o kousek dál je ona zmíněná Sedmibarevná země. Doporučuji projít si celou naučnou stezku a pokud tam ještě budou, tak pozdravit a podrbat dvě želvy v ohradě. Původně jich bylo na Mauriciu také více a opět člověk se zasloužil o jejich téměř vyhubení. Ty dva exempláře, které jsme měli možnost potkat, sem byly dovezeny ze Seychell.
Jak to tak poslouchám, tak ostrov jste si užívali plnými doušky. Pokochali jste se také pohledem z moře zpět na pevninu? Co výlet lodí, byl?
Jasně! Když jsme na ostrově, musíme poznat i ten podmořský život. Pluli jsme lodí a to ne leda jakou! Pluli jsme rovnou pirátskou lodí. (smích) Samozřejmě ne skutečná, ale replika. Loď nás dovezla na krásné místo, kde bylo možno šnorchlovat. Navštívili jsme také Ostrov jelenů, jeleny zda však nemůžete čekat, i když kdysi tady skutečně žili. V současnosti zde potkáte pouze výletníky a místní, kteří sem o víkendech vyrážejí na piknik. Velká část ostrova patří přepychovému hotelu Le Touessrok, který zde provozuje i 18ti jamkové golfové hřiště. My jsme na ostrově strávili necelé dvě hodiny. Členové výpravy koupáním a já se vydal podél pláže na jižní výběžek, na úplný konec, nazvaný Pláž želv. Právě toto místo je asi jediným, kde nenatrefíte na živáčka, byl odsud překrásný výhled na pevninu a tyčící se hory.
Teď jsem si uvědomila, že jsi vůbec nemluvil o hlavním městě Mauricia. Nestojí za zmínku?
Hlavní město Port Luis je typickým městem – rušným s mrakodrapy v centru, bankami, parlamentem apod. Také se říká, že Port Luis je nejmultikulturnější město – má čtvrti islámské, hinduistické, křesťanské, čínské a kreolské, a to včetně mešit, hinduistických chrámů, čínských pagod a katolických kostelů. Je to však také místo několika katastrof, jak už to tak bývá, ale je také důkazem síly se po těchto katastrofách vzchopit. Od 18. století zde bylo několik velkých požárů, epidemie moru, cholery, malárie a samozřejmě tropické bouře.
Pokud se do Port Luis někdy vypravíš, tak je nejlepší začít prohlídku na vyhlídce u pevnosti Fort Adelaide neboli Citadely. Je odsud nádherný výhled na město, přístav, okolní kopce a také na dostihové závodiště Champ de Mars.
Samozřejmě nesmíš vynechat, aspoň z okna auta nebo autobusu radnici, divadlo, parlament a dalších vládní budovy a nábřeží Caudan. Je to takové turistické a restaurační centrum města s pěkně upravnou pěší zónou.
Doporučuji navštívit Muzeum Blue Penny, jehož chloubou jsou dvě nejvzácnější a asi i nejznámější poštovní známky na světě: „červený“ (jedna pence) a „modrý“ (dvě pence) mauricius vydané v roce 1847, které jsou pravděpodobně nejcennějšími předměty na celém ostrově!
A určitě stojí za zmínku i Apravashi Ghat – druhé místo, jež je na Mauriciu zapsáno na seznam světového dědictví organizace UNESCO a také Botanická zahrada sira Seewoosagura Ramgoolama, prvního mauricijského premiéra, nebo se jí také říká Královská botanická zahrada. Nejdůležitější částí expozice jsou palmy v mnoha druzích – lahvovité palmy, královské, stínidlové, které kvetou jednou za 60 let a poté uschnou a další. Velmi zajímavý je také rybníček s lekníny Victoria amazonica, z Amazonie, tyto se dokážou rozvinout až do 2 metrů a udrží na svém povrchu malé dítě.
Stalo se vám na Mauriciu něco nepříjemného, neočekávaného...?
Počkej! Víš, že ano! Když jsme byli v Port Luis. Při sjezdu od Citadely zaparkovaná auta neukázněných řidičů ulici tak zúžila, až jsme museli s průvodcem a řidičem jednoduše jedno z aut chytit a kousek poposunout! Netušil jsem, jak je Nissan Micra těžké auto. (smích) Naštěstí se dobré dílo podařilo a my jsme projeli. Ale to byla spíš taková humorná příhoda. Nic závažného.
A co mauricijská gastronomie? Ochutnali jste něco exotického?
Při jednom z výletů jsme měli možnost ochutnat šťávu z cukrové třtiny. Je to taková zeleno-šedě vyhlížející tekutina, ale chutná sladce. Kdo chtěl, mohl si také požvýkat dužinu z této rostliny, rovněž děsně sladkou!
Také jsme viděli obyvatele sbírající něco ze stromů podél cesty – guavu. Je to ovoce z divoce rostoucích stromů, malé červené kuličky, jakoby jablka. Mají trpkou slupku, ale jemnou a velmi chutnou dužinu s tvrdými semeny. Vše to chutná jako čerstvé jahody. Nejlepší prý jsou na indický způsob – se solí a chilli.
Co ty a nákup suvenýrů, co si tak vozíváš ze svých cest?
Já se snažím nakupovat dárky určené ke konzumaci, nějaké místní speciality, kávu například. Děti potěší místní žvýkačky, které se u nás neprodávají a z každého zájezdu jim vozím jako suvenýr tričko. Ale samozřejmě nikdy nemůžu účastníkům upřít možnost k nákup suvenýrů. Na Mauriciu jsme mimo jiné byli v dílně za výrobu modelů lodí – Le Port. Právě modely lodí patří k typickým suvenýrům, které si turisté z Mauricia vozí. Setkáte se s různými replikami slavných plavidel – Bounty, Endeavouru, Golden Hind nebo i Titanicu. Je to trošku taková kuriozita, protože s jejich výrobou začal v roce 1968 neznámý Mauricijec, který si jen tak pro zábavu udělal jeden model a nevědomky založil celé odvětví. Modely se dělají z týkového nebo mahagonového dřeva. Zhotovení většího modelu trvá stovky hodin! Ještě si vzpomínám na jednu zajímavost, která s tím souvisí a to, že plachty se namáčejí do čaje, aby měly patinu a „lanoví“ se impregnuje včelím voskem pro větší pevnost. Někdy jsou trupy lodí také potaženy plátky mědi či jinak zdobeny.
Tvé povídání o Mauriciu mě doslova uchvátilo, musí to být překrásný ostrov. Kdyby se někdo chtěl k tobě připojit, máš v té květnové skupince ještě místo?
Ano, poslední volná místa ještě zbývají, ale už budu pomalu uzavírat, musím potvrdit rezervaci letenek. Takže kdyby s námi někdo chtěl vyrazit na Mauricius, mělo by jeho rozhodnutí padnout opravdu brzy.
Pro koho je tento zájezd vhodný?
Myslím, že na Mauriciu si přijdou na své jak rodiny s dětmi, tak senioři. Ti co hledají relax a lenošení, i ti, kteří odpočinek rádi proloží výletem a poznáváním ať ve skupině, nebo individuálně. Takže vlastně úplně pro všechny!
Dane, děkuji za náš rozhovor! A těším se, až si o tvých cestovatelských zážitcích popovídáme příště. O čem by to mohlo být? Máš už nápad?
Také děkuji, že jsem se mohl díky našemu povídání vrátit o 10 let zpět a vlastně jsem se díky tomu i začal víc těšit, až se v květnu na Mauricius vrátím. Příště bychom se mohli takto pomyslně vypravit do Madridu, co ty na to?
Stoprocentně souhlasím a už se těším! Děkuji ještě jednou!
Daniel Linnert
Dan se cestování věnuje od mládí a stalo se pro něj opravdovou vášní. Několik let cestoval na vlastní pěst, žil v Angliii, Izraeli a také v USA. V divizi Travel u společnosti Hu-Fa Dental pracuje od roku 2002 a za svůj život procestoval už 107 zemí světa. Během zájezdů je všem klientům plně k dispozici, tlumočí a snaží se vždy udržet příjemnou a přátelskou atmosféru. Když zrovna není někde ve světě, věnuje se své rodině. Relaxuje při péči o zahradu a je domácím kutilem. Miluje hory a turistiku, rád se projede na kole, fotí a v zimě lyžuje.